Ano i ne. Vše se odvíjí od použitého kolejiva. Já se nakonec rozhodl pro kolejivo americké firmy Atlas, na jehož popis jsem před několika lety narazil na webu Ing. Litomyského. Pro návrh kolejiště jsem zvolil výhybky No.5 s úhlem odbočení 11.25° a obloukové výhybky s úhly 22.5° při poloměru 21.25″ (539.75mm) v přímé a 29.25° při poloměru 15″ (381mm) v odbočné větvi. Jako základní poloměr oblouků jsem zvolil 15″ (381mm) který mi připadá přiměřeně velký aby to “k něčemu vypadalo” a dost malý na to aby kolejiště mělo přijatelné rozměry.

Pro práci na návrhu kolejiště jsme si vytvořil knihovnu kolejiva v 3D CAD. Protože jsem plánoval stavbu kolejiště nejprve provést “virtuálně”, knihovnu jsem vytvořil co nejpodrobnější. Zde například oblouková výhybka #2058 včetně základny, podloží, pražců a kolejnic,

Oblouková výhybka Atlas

Oblouková výhybka Atlas

Při stanovení maximálního rozměru kolejiště jsem vycházel z vybraného poloměru/průměru oblouku. Nakonec padlo rozhodnutí že návrh nesmí překročit 1400 x 950mm, výška celého kolejiště včetně rámu pak 500mm. Nakonec se povedlo ještě trochu “ubrat”, finální návrh má rozměry 1350 x 910mm a výšku 400mm.

Finální návrh

Mezi viditelnou a skrytou stanicí je klesání trati 10‰, stanice odděluje stěna s kulisou vysokou 300mm. Rozhodnutí zda bude průjezd kulisou maskován třeba lesním zářezem či vjezdem do tunelu zatím nepadlo, v současné době se věnuji návrhu rámu.