Každý železniční modelář ví, že kolejiště vyžaduje prostor a toho se většinou nedostává. Pro někoho mohou být řešením moduly, a tak vznikl klub Zababov. Sice jsem byl jedním z „otců zakladatelů“, zjistil jsem ale, že si více cením individuality a klub opustil. A zde začíná dlouhé období plánování nového modelové kolejiště přerušované zdravotními i osobními komplikacemi.
Nakonec jsem si řekl „teď, a nebo nikdy“. Probral jsem všechny plánky, které jsem za dlouhé roky nakreslil a také ty co jsem si uložil pro inspiraci do svého archivu. Na stole mi zůstaly dva. Geniální Kameničky, které nakreslil Milan Ferdián, a kolejiště které bylo svého času vystaveno v odbavovací hale pražského Hlavního nádraží. O modelovém měřítku bylo rozhodnuto již dávno. I když jsem vyzkoušel skoro všechna, královskou 1 (1:32) počínaje a Z (1:220) konče, vždy jsem se vrátil k N (1:160).
Následovalo překreslení obou plánků s využitím kolejiva od americké firmy Atlas které se mi jeví jako jedno z nejkvalitnějších, společně s kolejivem fy. Micro Engineering. Oba náměty jsem samozřejmě upravil tak, aby to vyhovovalo mým představám. Výsledné rozměry uvažovaných kolejišť mne nepříjemně překvapily. Kolejiště inspirované tím z Hlavního nádraží by mělo rozměry minimálně 2300mm x 1000mm, Kamenička pak přibližně 1400mm x 900mm. V bytečku velkém něco málo přes 40m² se místo hledá těžko. Takže které?
Nakonec zvítězily Kameničky, a to nejenom kvůli rozměrům. Přijdou mi tak nějak přirozené, dá se říct že jsou geniálně jednoduché, jednoduše geniální…